1989 Tábor Kožlany

PŘÍBA

Příba – jméno prabáby z rodu Krsovců, jež v dobách dávný, za vlády krále Jana, blahé paměti, do bojů vehnán byl proti pánům z Růže se s odvahou a nebojácností ve zbrani i postavil, až Český král pak obě strany souditi musel a tím pak Krsovci i svůj spor vyhráli. Prabába svou radou a chytrostí mnoho dobrého pro blaho rodu svého udělala.
Příba, prabába je z Angerbachu, zamlada se provdala za Zbyňka z Krsovců…

Termín konání: 30. 7. – 13. 8. 1989
Počet účastníků: 10 vedoucích, 49 dětí

Vedoucí a funkce:
Hlavní vedoucí Jarda Sauer, zástupce a hospodář Jarda Luňák,
kuchařka Jana Sauerová, Majka Hubáčková,
vedoucí Jiřina Slabyhoudová, Miro Špalek, Šárka Zachardová, Petr Tobiáš, Jaroslav Sauer sen.,
zdravotnice Naďa Váňová

Vítězové: výsledky se nedochovaly

MOTTO: S chutí dravou v boj se dejte, klidnou hlavou řešte vše,očka svá na stopkách mějte, ať vám to co nejvíc jde.

Tradicí se stalo:

Denní i noční orienťáky se běhají podle mapy a kontrol OB.

Do historie vstoupilo:

Poprvé se běží orientační běh podle skutečné orienťácké mapy.

Stručný průběh tábora:

Vyzkoušet si postřeh předzvěstí etapy „poslední pomoci“bylo. Celá družina až na borce jednoho se houbami otrávila. Podaří se zachránit kamarády své? Podařilo! Hned druhý den se spustily lité boje a na louce velké koule hadrové s prudkostí velikou létaly. Po setmění navštíven Angerbach všemi byl a tam další boje lité o hůlky očíslované za baterky svitu uskutečněny byly. I stopaři se k dílu svému dostali, když stopy ježčí ocelové hledati museli a v závěru pak boj o život svůj i přežíti. Odvahy dosti pak bojovníci o lístečky k projevení se měli, vždyť o přežití šlo každému z nich. Ale to už audienci u krále Krsovci zařízenou měli a tak na Šebíkov hrad jsme vypravili se všeci, by královskou družinu my pozdravili. Celý boží den tento výlet nás stál, leč král nás přivítal a s panem Zbyňkem nejeden pohár medoviny sladké pak v závěru vypil. Hrůzy tajemné nás očekávaly na Angerbachu po setmění. Každý sám v tmě hluboké po laně tenkém se do sklepení hlubokého spustiti musel, by zajatce tam pobývající tímto osvobodil. I přes královskou podporu však na poli válečném se s panem z Růže museli Krsovci a spojenci jejich střetnout, neb chceš-li aby ti pomoženo bylo, pomoz si sám. A po bitvě vítězné zkouška čekala borce naše. To když pro poklad do pole vytáhli. Poklad ten byl trikem přikryt, když dívka neznámá družiny naše prosila, by pomoc kamarádce její poskytly. Nikdo nezaváhal a klidně riziko ztráty pokladu svého postoupil, by dívce neznámé pomohl. Však tam u ní ten pravý poklad byl a děti družin našich opět trik táborový pochopily. To už končila nejenom hra , ale končil i tábor letošní. Slavnostní táborák, konec příběhu prabáby Příby a sejmutí vlajky za svitu pochodní a hymny závěrečné naši hraní, pomalu tábor ten končil a někde v koutku duše účastníků všech ten příští se již připravovati začal.

Poklad sladký na vás čeká rozhodnuto není nic,
nejednou se tady stalo, poslední že měl nejvíc.
A tak všechny síly dejte do etapy poslední,
ten kdo všechno správně zvládne, sladký poklad potom sní.