XIRTA
Vědecko-fantastický příběh z mezi planetárních letů s nucenou návštěvou na neznámé planetě. A střed s domorodým obyvatelstvem byl zcela logickým pokračováním našeho příběhu.
Termín konání: 22. 7. – 5. 8. 1984
Počet účastníků: 7 vedoucích, 44 dětí
Vedoucí a funkce:
hlavní vedoucí Jarda Sauer ml.,
zástupce hospodář Jarda Luňák,
kuchařka Jana Sauerová, Majka Hubáčková,
vedoucí Míro Špalek,
Jiří Nový, Jarda Sauer sen.,
zdravotnice Naďa Váňová
Vítězové: výsledky se nedochovaly
MOTTO: V přírodě je spousta věcí , které se daj použít,doufám, že jste už dost velcí, by jste tady mohli žít.
Tradicí se stalo:
Jarda Sauer sen. Dostal přezdívku „Vilík“ a Majka „včelka Mája.
Poprvé se vztyčovala a sejímala vlajka za svitu pochodní ve 22:00 hodin.
Do historie vstoupilo:
Jiřka se poprve stává družinářkou!
Noční výsadek celých družin v neznámém terénu s co nejrychlejším návratem zpět do tábora.
Zrušení jedné etapy táborové hry.
Stručný průběh tábora:
Vždy byli všichni zvyklí, že na táboře vařila táborová kuchyně. Jenže najednou tu byl úkol uvařit hned tři jídla pouze z přírodních materiálu. Když toto družiny zvládly, mohly i vyrazit na noční výsadek do neznámého prostoru v hlubokých lesích mezi Kůzovou a Čistou s úkolem co nejrychlejšího návratu do tábora. S družinami sice šel jeden vedoucí, ale ani on nevěděl, kde se družina po výsadku nachází, o čemž by mohla vyprávět naše Naďa. Sehnat určené rostlinky a nanosit plný ešus vody pomocí polévkové lžíce umístěný uprostřed pahorku nad malou loučkou byla další naše „zábava“. Před sobotním táborákem se běžel ještě velmi zajímavý a dramatický hvězdicový závod družin. A pak přichází neděle dopoledne. Úkol je jasný – vytáhnout za dosti tvrdých podmínek velký pražec až na pahorek nad malou loučkou. První družina po hodinovém boji svoji snahu vzdává a pak nastupuje družina vedená právě Jiřinkou. Téměř tři hodiny trvá jejich souboj, i rodiče fandí, dokonce již pomáhá i sám „Náča“, až se konečně podaří pražec na pahorek vytáhnout. Však jsou v některých momentech porušena pravidla a tak „Náča rozhoduje o zrušení této etapy. Toto rozhodnutí Jiřce vžene až slzičky do očí, považuje to za nespravedlnost, však takový je už život a řada z nás takových to nespravedlností ve svém životě jistě ještě zažije dost a dost.
Druhý týden začíná zdravotnickou etapou. Celá družina až na jednoho v bezvědomí, to se jen tak nevidí. Za to dobře vidět měli členové družin když se předávalo číslo na dálku. Na Krašov se tentokráte šlo v šesti skupinách a každá měla cestou splnit svoje úkoly. V závěru pak přišlo slanění, což bylo pro některé nováčky nepřekonatelným úskalím. Velký boj na Vožeháku se rozhořel, když družiny vyzvedly ze dna zprávu a vyluštily jí. To už tu byl závěr tábora a s ním i boj o poklad. Ten byl tentokráte uložen v bedně od které musely družiny nejdříve získat klíč. Však konec dobrý, všechno dobrý. Všichni si odnesli svůj poklad a řada z dětí pochopila, že vůbec teď nemám na mysli sladkosti.
Zůstaly v nás vzpomínky na překrásné chvilinky,
na lesní či vodní hry, jak jsme spolu válčili
a tak bylo dosti řečí, pobyt ať zde všem vždy svědčí
a po spartakiádním klání, se zas těšme nashledání…