2003 Tábor Kožlany

Tábor Kožlany 2003 – Wein

Wein nás zavedl do severního Skotska do 12 století. Stal se ochráncem Mariany, nevlastní dcery jakéhosi sira z Yearsu. Ten se Mariany chtěl z
majetkových důvodů zbavit a tak jí poslal do kláštera. Z kláštera jí ovšem osvobodil Wein a po řadě útrap na útěku se ke klášteru oba
vracejí, to aby Wein ztrestal otčíma Mariany a vrátil jí tím i její majetek.

Termín konání: 3. 8. – 15. 8. 2003
Počet účastníků: 52 dětí, 10 vedoucích

Vedoucí a funkce:
Jaroslav Sauer st., Jaroslav Luňák, Pavel Slabyhoud,
Vítek Slabyhoud, Tomáš Zýka, Jaroslav Sauer ml., Pavla Slabyhoudová,
Jiřina Slabyhoudová, Šárka Hotařová

Družiny a družináři:
BODLÁCI: Zoltán Pasztor
DANLANDI: František Prášil
NESIE: František Zahálka

Vítězové:
Etapovku vyhráli: BODLÁCI
Družiny vyhráli: DANLANDI
Jednotlivci: Lenka Doušová a Patrik Jäschke
Simpaťáci: Petra Pareisová a František Zahálka

MOTTO:
Horlivost do nebe vede
a liknavost branou zas smrti je,
horlivých věčný je život,
leč liknavý jako by mrtev byl.

Do historie vstoupilo:

Jedním z nejmladších legálních účastníků tábora se stal Honzík Krajník. Přestože ještě nechodí do školy byli spolu s dalším
mrňousem Danem Jäschkem úplně perfektní.
Jeho ségra Máří absolvovala celý pobyt se sádrou na noze a často byla notnou posilou své družiny.
José, co by vedoucí se již přímo podílí na přípravě etapovky.
Nastoupila nová generace družinářů, ale tak se začínají „vybarvovat“ další adepti na tato místa.
Jako další táborová atrakce se objevují „nízké lanové aktivity“.
Celý tábor provází supr suprové počasí včetně spláchnutí deštíčkem ze čtvrtka na pátek.
Celodenní výlet byl dvoudenní.

Stručný průběh tábora:

Úvodem je nutno říci, že byl posunut termín tábora z důvodu WG 2003 v Lisabonu, které se z naší TJ zúčastnilo 22 cvičenců jak v hromadné
skladbě tak hlavně ve vystoupení 15 minutových bloků. Hobéry dnes už zná nejen naše republika, ale i svět.
První etapa začala hned po vystoupení z autobusu a dá se říci, že vrcholila donesením starých dvou fotek z návštěvy Dr. Beneše v
Kožlanech, které přinesl Patrik.
Úterní borůvky skončily stejně jako vloni rekordem. Tentokráte ale opačným. Pro posunutí termínu a hlavně proto, že jich letos bylo málo, nasbíral celý tábor pouze 8 litrů. I to však na borůvkáče stačí.
Celodenní výlet se letos změnil na dvou denní. Přespalo se pod širákem u „Rybárny“ na břehu Berounky. Ta se pak ráno musela přebrodit, aby se bojovníci včas dostali na Libštejn k velkým bojům. Zde vynikl Franta Prášil, který vyhrál co se dalo.
Večer po návratu v úmorném vedru, následovala ještě jedna etapa tzv. SOS.
Jako jedna z částí etapy se objevily i nízké lanové aktivity.
Další etapa se vyznačila požitím a poznáním různých pajídel, až některým z toho bylo i nevolno.
Májské pyramidy poněkud zchladily náladu, neboť se našli tací, kteří švindlovali!
Stezka odvahy mimo odvahu ještě vyžadovala mít i čistou hlavu. Zapamatovat si zprávu napsanou na zavěšených petflaškách v polorozbořeném srubu a za nedostatečného osvětlení, nebylo právě jednoduché.
Celý pobyt provázelo nádherné slunečné počasí. Na přání Náči však ze čtvrtka na pátek zapršelo, to aby se umyl prach za stanů. V pátek vše uschlo a v sobotu se balilo bez problémů.
A pokladovou etapu dokonale zazdili dosud vedoucí Danlandi. Nenašli svojí zástavu na Angerbachu a tím ani nemohli stanovit azimut kde byl ukrytý poklad. I slzičky lítosti se objevily na tvářích členů družiny. Franta se z toho nemohl dlouho předlouho vzpamatovat.