2001 Tábor Kožlany

VYDRY

Doba Bronzová nás zanesla do míst dnešní Prahy, do doby, kdy proběhla velká voda a zničila celý kmen tehdejších obyvatel tábořících na břehu řeky Vltavy. Pouze jeden chlapec čirou náhodou unikl zkáze. A právě ten se stal hrdinou našeho příběhu. Nejdříve se musel sám uživit a přežít velký nedostatek potravin. Pak se začal střetávat i s nepřátelskými lidmi, ale také dokázal získávat přátelé. V závěru pak se svou družkou objevil „Bronzový poklad“ a dokonce si i část z něho odnesl. Zbytek pak opět pohltila matka příroda, aby ho vydala až ve dvacátém století do našich rukou. Dodnes je uložen v národním muzeu v Praze.

Termín konání: 22. 7. – 4. 8. 2001

Vedoucí a funkce:

Jaroslav Sauer st., Jaroslav Luňák, Pavel Slabyhoud, Vítek Slabyhoud, Tomáš Zýka, Zdeněk Vaněčka, Pavla Slabyhoudová, Jiřina Slabyhoudová, Šárka Hotařová

Družiny a družináři:

BRONZOVÉ Zoltán Pasztor
BANGY Jaroslav Sauer ml.
SVIŠTI Filip Nový

Etapovku vyhráli: BANGY
Družiny vyhráli: SVIŠTI
Jednotlivci: Lenka Hotařováa Jaroslav Sauer ml.
Simpaťáci: Michala Brichtová a Filip Nový

MOTTO: K tomu, aby člověk viděl nestačí mít otevřené jenom oči, k tomu je třeba otevřít i srdce!

Do historie vstoupilo:

Jára Sauer, zvaný Chroustal či José letos končí – byl vůbec nejmladším družinářem, 5 let vedl svoje družiny a vždy zvítězil v etapovkách, 4x pak i v družinách.
Janovec byl z důvodu nemoci odvezen domů, ale po třech dnech to už nevydržel a vrátil se zpět.
Na vosí štípnutí alergický Falešník si nosil neustále sebou prášky. Navíc mají stejné úkoly družinář a zdravotník družiny. Při nočním přesunu na stezku odvahy však kdosi rozšlápl vosí hnízdo a byla z toho mela! Řada dětí poštípaných a mezi nimi i náš alergik. Samozřejmě, že si prášky sebou nevzal, naštěstí Nazi, družinová zdravotnice je měla a tak se vše zachránilo. S velkým přehledem krizovou situaci řešili José s Filem, kteří nejen zorganizovali systematický ústup, ale dopravili i bezvládného Falešníka nahoru ke „Břízkám“ kam postupně doráželi i ostatní děti, vedoucí a hlavně Zych s dalšími prášky i pro ostatní poštípané. Pár jich pak sice odešlo do tábora, ale stezka nakonec proběhla bez dalších problémů.

Populární Krutova hra do velkých veder, která družina vydrží nejdéle pod vodou. Škopek (bez hlavy v pozadí) si drží ruku u pasu.
Téměř tradiční utkání mezi vedoucími a výběrem tábora v softbalu. Technická poznámka, vedoucí dosud nepoznali trpkou chuť porážky!

Stručný průběh tábora:

První den začal hned první etapou již v 7,15 hodin. Budíček a hned plnění úkolů trvá až do snídaně.
Druhý den si družiny musely k obědu upravit tři kuřata. Nápady se jen rojily ovšem nejlepší kuřata měli samozřejmě vedoucí ze „Seatnova hrnce“.
A pak už přišla středa – večer a stezka odvahy již s výše popsanou vosí zábavou.
Pondělní etapa byla nazvaná „Člověče nezlob se“ a stala se neoficiální zkouškou na první „Hejtmanské hry“ celé České asociace SPV konané v Brně.
V závěru pobytu José ustál útok dalších družin na poklad a svojí družinu již po páté za sebou, ale bohužel naposledy, přivedl k vítězství.
V kronice není denní záznam života v táboře, tak život zaznamenávají účastníci.

Člověk ani nedomyslí, jak je život nádhernej a že vše záleží jenom na něm – jen na mně!!!
Protože každé ráno je to vždycky jenom na mně, jestli se rozhodnu, že do toho půjdu s dobrou náladou nebo otráveně. A jestli se budu na lidi usmívat a budu na ně laskavý, jestli si z toho dne budu brát jen to nejlepší!!!