Tábor Kožlany 2004 – Herios
Jednalo se o příběh mladého Heriose, který proslul na válečném poli, ač se mu válčení příčilo. Využil příležitosti a snažil se všechny spory urovnávat mírovou cestou a diplomatickým jednáním. Vrcholem jeho počínání pak bylo založení „starodobých“ Olympijských her. Myšlenkou těchto her nebylo jenom vítězství a získání vavřínu, ale hlavně po dobu her se zastavily všechny války a rozbroje a byl nastolen absolutní MÍR.
Počet účastníků:
50 dětí, 11 vedoucích
Vedoucí a funkce:
Jaroslav Sauer st., Jaroslav Sauer ml.,
Jaroslav Luňák, Pavel Slabyhoud,
Vítek Slabyhoud, Tomáš Zýka,
Zdeněk Vaněčka, Jiřina Slabyhoudová,
Pavla Slabyhoudová, Šárka Hotařová a Honza Rubeš (jenom tři dny).
Družiny a družináři:
EPIKUREJCI: Zoltán Pastor
NAHÁČI: Ladislav Janovec
ZEUSOVÉ: Irena Krajníková
Vítězové:
Etapovku vyhráli: Naháči před Zeusi a Epikurejcema
Družiny vyhráli: Zeusové před Epikurejcema a Naháčema
Jednotlivci: Bára Nováková a Ladislav Janovec
Sympaťáci: Lenka Šťastná a Ladislav Janovec
Končili: Zoltán Pastor, Irena Krajníková a Michala Valušková
Do historie vstoupilo:
Zoli složil písničku „Rozlučkovou“, se kterou se krásně s táborem rozloučil, co by „dítě“.
Dobové oblečení vedoucích k etapové hře a hlavně osedlaná „babeta“ Ugandou včele průvodu při zahájení her.
Na Krakovci hned vedle hradu tráví zasloužený odpočinek pan Král z Chomutova, který zná hodně našich společných známých a se kterým jsme navázali docela přátelské vztahy.
Ukecaná Šárka Lišková zvaná Šárková, která měla na všechno odpověď.
Zalkoholovaní „Kožlaňáci“ se snažili ukrást naši vlajku, Patrik ji ovšem uhlídal a tak alespoň nám ukradli znaky z brány. Později si uvědomili svoje neférové počínání a Jarda Švarc mladší při poradním ohni přišel po kolenou před náčelnické křeslo před Náču, omluvil se a na důkaz uznání své chyby předal flašku myslivce a Patrikovi za výbornou hlídku velkou čokoládu.
Zajímavosti – DOSPĚLÁCI
V pátek večer se uskutečnila hra na pašeráky, při které „policajti“ měli právo získat od pašeráka část jeho spodního prádla. Tyto věci se pak měly vracet při táboráku, ale protože lilo jako z konve, přeneslo se toto oblékání v sobotu do kulturního zařízení, kde bylo i vyvrcholení nejen další sobotní soutěže, ale také „vyhlášení“ vítězů a hlavně předání cen.
